Příběh 1.
* DÍTĚ, KTERÉ SE ZPOZDILO O 200 LET
Autor: kristyleephotography.net zdroj: Google
Evelyn pracuje jako zdravotní sestra v baltimorské Krajské nemocnici. Viděla mě v talk show („Hello Baltimore") místní televize a chtěla se dostat do svých minulých životů. Měla několik osobních otázek, na které čekala odpovědi, a myslela si, že od regrese do minulých životů je dostane.
12. srpna 1980 jsem s ní hovořil poprvé. Byla to třiadvacetiletá, trochu moletnější mladá dáma s bouřlivou minulostí. Myslela si, že svým přátelům vždy způsobí zklamání. Neuměli jí vysvětlit, v čem přesně je chyba, ale její vztahy jen zřídka trvaly déle než několik týdnů. Evelyn ještě nebyla vdaná, ale měla půldruharoční dcerku. Porod dítěte jí nezpůsobil filozofický problém, jednoduše měla pocit, že je to něco, co musí udělat. Prostřednictvím regrese do minulých životů se Evelyn chtěla dozvědět, proč pociťovala tak silně, že to
dítě musí porodit.
Otcem Evelyniny dcery byl obchodník, který se jmenoval Merle. Evelyn mu neoznámila, že s ním čeká dítě, a on do dnešního dne neví o své dceři. I Merle se v Evelyn zklamal a opustil ji po třech týdnech známosti. Z nějaké neznámé příčiny byl pro Evelyn vztah s Merlem důležitý. Podle Evelyn to nebylo jen to, že byl otcem jejího dítěte. Bylo to něco víc. Evelyn chtěla vědět, co se skrývá za tímto obdobím jejího života.
Zavedl jsem Evelyn do období dětství. O několika scénách referovala dost podrobně a já jsem byl s regresí velmi spokojený. Dostala kondiční pásek na regresi do minulých životů a dohodli jsme se, kdy uskutečníme regresi do minulých životů.
Když Evelyn přišla na sezení, byla velmi veselá a optimistická. Od té doby, kdy jsem ji viděl naposledy, měla mnoho takových snů, které velmi připomínaly signály z minulých životů. Indukce proběhla rychle a Evelyn se dostala do hlubokého hypnotického transu.
Umíš říci, co vidíš před sebou?
Je tma. Cítíš přítomnost i někoho jiného? Ne. Cítím jen to, že mi hrozí něco zlého.
Proč si myslíš, že jsi v nebezpečí? Nevím. Jen se bojím. Slyšíš něco? Aha, nějaké zvuky.
Jaké zvuky? Zvířata. Ruší tě tyto zvuky? Ano.
Chci tě zavést na konec výjevu. Vyprávěj, co se děje s tebou.
Nemám ráda zvířata. Nevidím je. Běžím, běžím přes les ke svému domu. Nedokáži myslet na nic jiného jen na to, abych došla domů. Neměla jsem tak dlouho zůstat v lese. Tyto bobule, které jsem přišla sbírat, mi vůbec nechutnají. Zavedl jsem Evelyn o den dopředu. Žila ve Švýcarsku začátkem 19. století v malé vesnici. Kolik máš let? l Čtrnáct. Jak se jmenuješ? Lilly. Co dělá tvůj otec? Je dělník. Tesař. Umíš popsat váš dům? Není to velký dům. Je pěkný. Umíš říct o domu i nějaké podrobnosti? Je to jednoduchý dům. Nemá mnoho částí, ale víš, je rozdělený na různé světnice. Máš sourozence? Mám jednoho mladšího bratra. Jak se jmenuje? Derek. Co děláš nejraději? Nejraději se procházím. Máš přátele? Nemám. Cítím se velmi osamělá. Nevím proč. Zavedl jsem Lilly o pět let vpřed do budoucnosti. Umíš říci, co vidíš nyní? Zametám. Kde zametáš? Ve svém domě. Je čas, abych zametla, tedy zametám. Vidíš se? Ano. Kolik je ti let? Devatenáct. Popiš, jak vypadáš? Jsem vysoká 5 stop 4 palce a jsem velmi štíhlá. Mám velmi štíhlý pas (pacientka se chichotá). S kým žiješ? S Willem. Kdo je Will? Můj manžel. Umíš ho popsat? Je vysoký, má tmavomodré oči. Odkdy znáš Willa? Několik let. Je velmi příjemné s ním žít. Po čem toužíš nyní nejvíce? Po dítěti. Jsi těhotná? Ne. Will a já jsme se už dohodli, že chceme dítě, ale ještě nemáme. Zavedl jsem Lilly k takové důležité události, která se odehrála mezi ní a Willem. Umíš říci, co vidíš? Pláču. Proč? Protože já jsem vinná. V čem jsi vinná? Nemůžu mít dítě. Kdo ti to řekl? Můj otec a Will. Jak se staví Will k tomu, že nemůžeš mít dítě? Pokouší se to tajit, ale vidím, že mne nenávidí.
A tvůj otec? Vůbec mne nebránil ani on. A tvoje matka? Ona je tam. Jak se chová?
Je velmi ponížená. Chápe mne, ale neví, co má říci. Lilly popsala velmi smutný život.
Jak stárla, stávala se stále citlivější na to, že nemůže mít dítě. Všichni přátelé měli děti. Její rodiče nevěděli, jak se k ní mají chovat. Will to naoko přehlížel, ale láska mezi nimi nebyla. Lilly udělala všechno, aby se mu líbila, ale nepomohlo to. Will chtěl dítě. Nerozvedl se s ní, ani ji nepodváděl, ale velmi se zklamal ve své manželce, že mu nemůže porodit dítě. Zavedl jsem Lilly k jejímu poslednímu dni.
Měla jsi někdy dítě? Ne. Kdo je nyní s tebou? Will je tu. Je tam i někdo jiný? Ne.
Kolik máš let? Padesát čtyři.
Zavedl jsem Lilly po smrti na „druhou stranu".
Co pociťuješ nyní? Cítím se lehká. Co cítíš ještě? Chlad. Co vidíš? Barvy. Mnoho barev. Vidíš i lidi? Vidím Willa. On ještě žije? Ano. Co dělá? Chodí. Co cítíš, žes nesplnila v tomto životě jako Lilly? Neuměla jsem poskytnout to, co bych byla ráda.
Co to bylo? Jedno dítě, jedno dítě Willovi. Tak mnoho by to bylo pro něho znamenalo.
Co si myslíš, cos splnila? Dobře jsem pracovala. Vím, že jsem dobře pracovala.
I jiní si tě vážili pro tvoji práci? Ano, ano. Will byl dokonce hrdý na moji práci.
Zavedl jsem Lilly do hladiny nadvědomí a položil jsem jí několik dalších otázek.
Will z tvého života, který jsi prožila jako Lilly, byl někdo takový, koho znáš nebo jsi poznala i jako Evelyn? Merle. Merle byl Will.
Tento případ ilustruje několik zajímavých zásad karmy. Za prvé: Evelyn způsobila Willovi zklamání tím, že mu nedokázala porodit dítě. V jejich soužití toto způsobilo nejvíce těžkostí. Vznikl tedy karmický dluh. Neplodnost se spojila s tím, že se v ní Will zklamal, a to způsobilo Evelyn vážný karmický dluh. Evelynino podvědomí cítilo, že má sklon způsobit někomu zklamání. Měla pocit, že ať dělá cokoliv, způsobí zklamání kterémukoliv muži, s nímž se dostane do styku.
Tato obava se dostala do Evelynina současného života. Ať si vytvořila jakýkoliv vztah, přinesl zklamání. To nebylo jen proto, že nepotkala ty správné lidi, i když i to byl jeden faktor, ale i proto, že samu sebe pociťovala jako osobu, která způsobuje zklamání.
Evelyn je přitažlivá žena, přestože je plnoštíhlá. Měla sklony k tomu, aby svým nápadným chováním kompenzovala obraz svého já. Vyprávěla mi, jak se chystala na svádění, ale v hloubi duše cítila, že způsobí zklamání. Soustavně se pokoušela dokazovat si, že existuje takový člověk, který si jí dokáže cenit. Je zřejmé, že se o to snažila špatným způsobem.
Když Evelyn otěhotněla, něco se změnilo. Už nebyla neplodnou Lilly. Splnila se jí téměř dvěstěletá touha porodit dítě. To byla nejdůležitější událost jejího současného života. Je třeba poznamenat i to, že na potrat ani nepomyslela. Dobře se naučila svoji karmickou úlohu. To, že je svobodná matka, jí vůbec nevadilo. Nyní aspoň sama sobě nezpůsobila zklamání. Dokázala si, že je schopná porodit dítě.
Fakt, že Will (v životě, který prožila jako Lilly) je nyní Merle (jeho současná inkarnace), není pro Evelyn tak důležitý, jak bychom si mysleli. Evelyn zřejmě způsobila Merlemu v současném životě zklamání během jejich třítýdenního vztahu, ale z něho pocházelo dítě. V minulém životě byli manželi více než třicet pět let, ale z jejich soužití se nenarodilo dítě. Karmický dluh plodnosti se vrátil. Jednoduše otcem Evelynina dítěte musel být Merle. K mé největší lítosti nepodařilo se mi dosáhnout, aby si Evelyn vybavila i další životy. Jsem si jistý, že bychom se byli dostali k původu tohoto karmického dluhu.
Jako poslední jsme prozkoumali Evelynin problém s nadváhou. Jako Lilly byla velmi štíhlá a přitažlivá. Tento současný problém s nadváhou je pravděpodobně výsledkem zklamání, které vzniklo v životě Lilly. Lilly velmi tvrdě pracovala, byla to její jediná vlastnost, která se líbila Willovi. V jejím mozku se utvrdilo, že Willa si udrží jen tehdy, když bude štíhlá, přitažlivá a usilovná. Zanedlouho po těhotenství Evelyn začala hubnout. Dnes, o rok později, je mnohem štíhlejší, než byla tehdy, když jsem ji viděl poprvé, i když jsem se kontrolou váhy nezabýval. Nebylo třeba. Těhotenství a poznání života, který prožila jako Lilly, jí stačilo. Už se nemusela trestat nebo pociťovat zklamání. Nyní je sebevědomá, nemyslí už na to, že způsobí mužům zklamání.
Lilly nakonec splnila Willovo dvěstěleté přání a Evelyn je na nejlepší cestě k tomu, aby dosáhla štěstí.
Zdroj: kniha Minulé a budoucí životy