Bolesti zad
Podle nejnovější studie Evropské společnosti pro studium bolesti trpí každý pátý Evropan bolestmi hlavy či zad.
Nejčastější příčiny poruch pohybového aparátu a bolestivých stavů:
Obrázek: zdroj: www.aktin.cz
Z ambulantní praxe, ale i z řady zahraničních sdělení zřetelně vyplývá, že za drtivou většinou tzv. funkčních poruch pohybového aparátu se skrývají somatizované úzkostné stavy či emoční tenze, na jejichž vzniku se podílí celá řada faktorů ústících do chronického přetížení adaptačních možností organizmu, stresu. Problémy v rodině, zaměstnání či v sexu, konflikty v manželství či neschopnost vyrovnat se s fyziologickým procesem stárnutí jsou totiž tradičně provázeny emočním napětím a s ním spojeným zvýšeným napětím svalů, které se záhy projevuje klinickými příznaky na pohybovém aparátu, především na svalovém korzetu trupu.
Typickým příznakem je pocit bolestivého a silně zneklidňujícího napětí v oblasti šíjových a bederních svalů. K životnímu stylu, který je synonymem stresu pak neodmyslitelně patří i dlouhodobé jednostranné přetěžování pohybového aparátu, sedavé zaměstnání, nedostatek aktivní regenerace, která by zmíněné přetěžování kompenzovala, případně nadváha. To je typický obraz pacienta trpícího těmito obtížemi.
Mezi tradiční a velmi nebezpečné "léčebné metody" patří v první řadě neúčelné užívání léků. Pod drtivým tlakem agresivní reklamy farmaceutických firem, slibující snadné a rychlé odstranění bolestí prostřednictvím právě jejich „bezpečného“ analgetika, je to v poslední době stále častěji sám pacient, kdo se, neznaje rizik, k užívání různých tablet sám uchyluje. Stejně tak je tomu ale i při návštěvě ordinace, kde bývá, obvykle již při prvním kontaktu s lékařem, vybaven kombinací léků na uvolnění svalového napětí (myorelaxancia – Mydocalm, Sirdalud, Dorsiflex, Dimexol…) a vysoce účinného nesteroidního antirevmatika (Brufen, Ibuprofen, Diclofenac, Olfen…) v domnění, že odstraněním místního zvýšení svalového napětí (svalového spazmu), které bolesti zad tradičně provází, se stav rychleji upraví. Jedná se však o domněnku zcela mylnou, místní zvýšení svalového napětí je totiž účelným obranným mechanizmem organizmu znehybňujícím postižený segment páteře a fungujícím jako ochranná dlaha. Snaha o její odstranění pomocí léku paradoxně navozuje spíše prohloubení nerovnováhy svalového napětí a nevede k požadovanému efektu. Lék totiž současně uvolňuje napětí veškerého kosterního svalstva a může tak u svědomitého pacienta, který bezezbytku využívá všechna ordinovaná balení léku, vést k poměrně rychlé devastaci pohybového aparátu...... Kromě zcela nevhodné kombinace myorelaxancia a fyzické zátěže vyvolává většina těchto léků i psychický útlum a ospalost, nepříznivě ovlivňující schopnost řízení motorového vozidla či výkonu zaměstnání.
Neméně nebezpečné je však i užívání nesteroidních antirevmatik, jež jsou vyhrazena pro zcela jiná onemocnění, než jakými jsou bolesti zad funkčního charakteru. Tyto léky, jejichž konzumaci pacient velmi rychle přivyká, jej jednak utvrzují v přesvědčení o závažnosti vlastní choroby, postupem času mu však svými vedlejšími účinky působí další problémy, nutící jej vyhledat i další lékaře.
V léčbě běžných bolestí zad se pak nelze spoléhat ani na oblíbené a pacienty vyhledávané manuální procedury – masáže či chiropraktické zákroky, ani na široké spektrum elektroléčebných fyzikálních procedur. Ty sice, na rozdíl od neúčelné konzumace léků, organizmus zpravidla nepoškozují, neřeší však vlastní příčinu obtíží a jejich účinek proto bývá jen krátkodobý.
Nejlepší variantou je komplexní přístup k bolestem zad. Tedy propojení klasické rehabilitace s psychoterapií a se změnou myšlenkových vzorců a životního stylu. Při akutních bolestech zad návštěva klinického ortopeda.
Po odeznění obtíží musí následovat léčebný tělocvik nebo jóga, což je nejideálnější způsob propojení péče o fyzickou a psychickou kondici.
Shrnuto z článku MUDr. Hnízdila (zkráceno), převzato: https://www.medicpoint.cz