Bolesti zad patří k civilizačním chorobám způsobeným životním stylem. Nevyhýbají se mladým ani starším lidem, samostatnou skupinou jsou děti.
K nejčastějším příčinám bolestí zad patří tzv. funkční bolesti zad, které jsou způsobeny přetížením či nerovnováhou mezi svalovým aparátem hlubokých a povrchových vrstev zádových svalů.
U mladých lidí je to kombinace růstu, přetížení a zvýšené pohyblivosti páteře nebo kombinace nevyváženého svalového aparátu spojeného s pohybovým přetížením (breakdance, aerobik apod.). U aktivně pracujících je to pak přetížení zad jednostrannou zátěží vybraných svalových skupin a ochabnutím nezapojovaných svalových skupin (práce u počítače, práce ve skladu, řízení automobilu, statická zátěž). Řada pacientů řeší vzniklé bolesti zad posilovnou, kde pak dojde k ještě většímu přetížení povrchových svalových skupin, ale hluboké vrstvy svalů, tzv. hluboký stabilizační systém, stejně neposílí.
V ordinaci čekejte rozhovor
Jak již bylo řečeno, příčin bolestí zad může být mnoho a mohou být velmi různorodé. Kromě již zmíněných se do zad mohou promítat bolesti při chorobách srdce, zažívacího traktu, ledvin i při gynekologických problémech, nádorech, zánětech, ale i horečka, infekční nemoci a mnoho dalších. Pokud i vás trápí občasné nebo dlouhodobé bolesti zad, uděláte nejlépe, když se obrátíte na praktického lékaře, který vás případně pošle na další podrobnější vyšetření k odbornému lékaři. Co vás v ordinaci čeká? Lékař vám nejdříve pečlivě vyšetří celou páteř. Zhodnotí její zakřivení a rozsah pohybu, pohmatem prověří napětí svalů v nejbližším okolí páteře. Dále obvykle vyšetří hybnost a citlivost končetin a základní šlachové reflexy. Kromě této prohlídky se připravte také na podrobný anamnestický pohovor, který může pomoci lékaři určit příčinu bolestí.
* Jak dlouho vás záda bolí, kde bolí, kdy bolí, v jaké souvislosti, jak často se tyto bolesti vyskytují * Zda jen v klidu, nebo i v zátěži, v noci, zda jsou, či nejsou horečky, zda se bolesti šíří i do jiných krajin nebo jsou spojeny s mravenčením a kdy… * Choroby a prodělané operace, které s bolestmi zad také mohou souviset * Léky, které užíváte, alergie – jsou pak důležité pro další léčbu * Způsob práce a přetížení či zátěž v práci * Kojení, těhotenství, nadváha nebo úbytek hmotnosti * Sportovní aktivity či koníčky * Úrazy, pády, poranění * Prodělaná borrelióza či bolesti zad spojené s celkovou únavou – zde je nutno vyloučit podíl borelií či chlamydií * Prodělané angíny nebo revmatická horečka
Signalizuje bolest vážný problém?
Bolesti zad se nejčastěji vyskytují jen v určitém úseku páteře – krční, hrudní nebo bederní. Mohou však „vystřelovat“ i do okolí, popřípadě omezit hybnost páteře. I když jsou bolesti zad nepříjemné, většinou nás nijak vážně neohrožují.
Existují však varovné příznaky, které mohou signalizovat vážný problém.
* Pulzující či škubavé nebo nepřetržité bolesti zad v klidu a v noci – mohou být projevem zánětlivého nebo nádorového postižení.
* Bolesti zad spojené s poruchami hybnosti a citlivosti končetin nebo s poruchou vyprazdňování – mohou být projevem vážného poškození nervů.
* Bolesti zad spojené s bolestmi břicha.
* Bolesti zad spojené se zvýšenou teplotou – mohou být projevem celkového nebo místního zánětlivého postižení.
Teplo pomůže
Krátkodobé a nezávažné bolesti zad se léčí zpravidla pouze klidovým režimem, pomáhá také suché teplo na bolavém místě, popř. léky a mastičky s analgetickým účinkem.
Jakmile bolest alespoň trochu ustoupí, je vhodné začít s rehabilitačním cvičením, a především odstraněním toho, co bolest způsobilo. Ze cvičení jsou vhodné cviky na posílení svalového korzetu, cvičení ve vodě, v některých případech plavání nebo cvičení na míčích.
U bolestí trvajících déle než jeden týden je nutné provést také rentgenový snímek, neurologické vyšetření a rozbor krve. Léčba dlouhodobých bolestí závisí na typu odhalené příčiny. Zahrnuje široké spektrum od jednoduchých cviků přes nejrůznější podpůrné protetické pomůcky až po náročné neurochirurgické výkony.
Nejdřív posílit svaly
Velkou většinu problémů se zády si člověk způsobí skutečně sám. Nedostatkem fyzické aktivity, nevhodnou zátěží nebo špatným sezením. To všechno je jen v našich rukou a můžeme to ovlivnit. Také cvičení je třeba vybírat s rozmyslem a popřípadě i konzultovat s odborníkem, buď trenérem, fyzioterapeutem, nebo sportovním lékařem. Můžete třeba začít s jednoduchým tancem nebo cvičením rovnováhy. Platí však jedno pravidlo. Než začnete s jakoukoli sportovní aktivitou, je třeba posílit hluboké vrstvy svalů zad a trupu a teprve až později začít s dalším cvičením.
Ptali jsme se MUDr. Ivany Nutsosové, ortopedky, Ortopedie LD, Praha 7, Janovského 48, ortopedie@ld.cz
Zdroj: https://www.fitweb.cz