Obrázek: Google
Čtvrtá dohoda
Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však ze všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.
Tato dohoda umožní ostatním třem, aby se staly hluboce zakořeněným návykem. Čtvrtá dohoda je o vykonávání prvních tří: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete. Za všech okolností dělejme vše, jak nejlépe dovedeme, ne více a ne méně. Ale mějme na mysli, že naše nejlepší konání nebude v každém momentě stejné. Vše živé se neustále proměňuje, takže naše nejlepší konání – bude někdy mít vysokou kvalitu a jindy tak dobré nebude. Špička našeho výkonu kolísá s každým okamžikem podle okamžité nálady. Mění se i s postupem delšího času. Jak se budou zakořeňovat návyky čtyř nových dohod, bude naše činnost lepší než dříve.
Nezávisle na okolnostech se snažme vždy dělat vše, jak nejlépe dovedeme – ne více a ne méně než tak, jak to jde. Budeme-li se snažit příliš, ztratíme mnoho energie a výsledek nebude nakonec tak dobrý, jak by mohl být. Když se přepínáme, oslabujeme tělo a jdeme sami proti sobě, dosažení cíle nám potrvá déle. Když budeme dělat méně, než jak nejlépe dovedeme, budeme frustrovaní, budeme se obviňovat a litovat. Děláme-li vše tak, jak nejlépe dovedeme, nezáleží na tom, zda jsme nemocní nebo unavení, neexistuje způsob, jak bychom to posuzovali. A pokud sami sebe neposuzujeme, neexistuje důvod, proč bychom měli trpět vinou a trestat se. Tím, že budeme dělat vše, jak nejlépe dovedeme, zlomíme velké kouzlo, v jehož moci jsme se nacházeli. Prožijeme intenzívní život, ale to, co nás učiní skutečně šťastnými, jsou činy. Konat vše co nejlépe, znamená být aktivní, ale ne proto, že čekáme odměnu, nýbrž proto, že to tak máme rádi. Odměny přijdou také, ale my k nim nebudeme připoutáni. Máme-li rádi to, co děláme, děláme-li vše jak nejlépe dovedeme, pak si skutečně užíváme života, bavíme se, nenudíme se a necítíme frustraci. Děláme to tak, protože to tak dělat chceme, nikoliv proto, že musíme. Nečinnost je totiž způsob, kterým popíráme život. Máme-li vyjádřit co jsme, musíme jednat.
Bůh je život. Nejlepší způsob, jak říci: „Děkuji ti, Bože“, je nezabývat se minulostí a žít v přítomném okamžiku, právě nyní a zde. Když nám již život vezme cokoliv, nechejme to být. Když se vzdáme minulosti, umožní nám to žít plně v přítomném okamžiku a můžeme si vychutnat sen, který se právě nyní odehrává.
Narodili jsme se s právem být šťastní, na lásku, na radost a na sdílení naší lásky. Jsme živí, tak život vezměme a těšme se z něho. Prochází námi život – Bůh a jeho existenci dokazuje právě naše existence. Naše existence je důkazem existence života a energie.
Nepotřebujete nic vědět nebo něco dokazovat. Stačí být, riskovat a těšit se ze života, to je vše, na čem záleží. Řekněte NE, když se vám chce říci ne, a ANO, když se vám chce říci ano. Máte právo být sami sebou, ale sami sebou můžete být jen tehdy, když vše děláte tak, jak nejlépe dovedete. Toto je semínko, o které, by jste měli v mysli doopravdy pečovat. Vyjadřujete vlastní božskost tím, že jste naživu a že milujete sami sebe a ostatní, proto nepotřebujete, aby vás ostatní přijímali, stačí přijmout sama sebe.
Tak se stanete mistry proměny, opakováni a praktikování dělá mistra. Budete-li praktikovat rozdávání lásky z každé části vašeho těla, zasadíte semínka lásky. A když tato semínka lásky vyrostou, budete své tělo nesmírně milovat, ctít a vážit si jej.