Meditace je stále populárnějším prostředkem pro harmonizaci naší duše a rovněž pro zlepšování mentální výkonnosti. Stala se oblíbeným nástrojem pro zvládání stresu a patří dnes již k základním kamenům seberozvoje i mezi špičkovými manažery, sportovci a lidmi zastávajícími náročné pracovní pozice vůbec.
Meditace a komu pomůže
Vědecké výzkumy meditace jednoznačně ukazují velmi výrazný pozitivní vliv v oblasti zdraví a imunity, ve zvýšení duševní výkonnosti a snížení míry stresu a úzkosti. Meditace a komu může pomoci Velkou skupinu mezi těmi, kterým přináší meditace prospěch, tvoří lidé s vysokým krevním tlakem. Zvýšené reakce na každodenní stresové situace se u nich zmírní a pokud v meditacích pokračují, zůstane jejich tlak nižší.
Meditace a svalové napětí
Během meditace klesá svalové napětí téměř k nule. V důsledku toho se zmírní chronické bolesti a potíže spojené s poraněním svalstva.
Meditace a bolest hlavy
Meditování může rovněž utišit bolesti hlavy, jsou-li způsobeny nedostatečným přívodem krve na jejím temeni. Pomalejší a hlubší dýchání a snížení vdechovaného kyslíku při meditaci prospívá lidem s prsními potížemi. Pokud se meditace kombinuje s relaxováním svalstva, prospívá to zejména astmatikům.
Meditace a nespavost
Meditace dokáže zdolat i ten nejtěžší typ nespavosti, neboť odstraňuje její hlavní příčiny (bolest, dýchací potíže, napětí a nekontrolovatelně rychlý tok myšlenek). Protože meditace sama poskytuje částečný odpočinek, meditující lidé nemají potřebu spát déle, avšak i během kratšího spánku si dostatečné odpočinou. Pravidelná meditace má významný vliv také na: zlepšení kognitivních (procesy učení, paměť, pozornost) a emocionálních funkcí; lepší koncentraci; rozvoj empatie a schopnost plně prožívat přítomný okamžik (omezení lpění na minulosti nebo fixace na budoucnost); větší vitalitu a celkové posílení energie spolu se schopností hluboké relaxace; lepší zvládání stresových situací; rozvoj sebeakceptace a hlubší uvědomění vlastních potřeb, pocitů a impulsů, prohloubení prožívání, spontánnosti a životní radosti; celkový pozitivní vliv na hodnotový rámec a pocit zvládání života.
Druhy meditací
Tradiční meditační techniky zaměřené na vyprázdnění mysli za účelem rozšíření vědomí a dosáhnutí vyššího stupně reality již však vyžadují formální vyučování.
Transcendentní meditace
Transcendentní meditace se provádí ve speciální poloze těla a využívá se při ní mantra (formulka nebo zvuk neustále opakovaný). Meditaci vede a kontroluje speciální učitel. Tchai-ťi-čchian Podstatou tchai-t'i je meditace v pohybu, meditace, při níž se mysl soustředí na pohyby těla (sladěné s dechem) a na energetický střed těla - tzv. tan-tchien umístěný asi sedm centimetrů pod pupkem. Tchai-ti vychází z je taoistického učení, podle kterého je život pohyb. Pokud máme dosáhnout skutečného ztišení, musíme být schopni dosáhnout ho nejen v nehybnosti, ale i při pohybu.
Za-zen Meditace
Meditace známá jako za-zen je meditací vsedě. Meditující sedí se zkříženýma nohama na polštářích se vzpřímenou páteří. Nejdříve medituje tichým počítáním svých dechů od jednoho k deseti. Jakmile se vynoří jiné myšlenky, musí je meditující odehnat, nezabývat se jimi a musí začít počítat znovu. Nácvikem se meditující naučí nechat myšlenky přicházet a odcházet, aniž je hodnotí. Meditace anattá je buddhistickou meditací, jejímž cílem je nirvána, tedy osvícení. Spočívá v postupném ztotožnění se s dechem a v uklidnění mysli a emocí.
Nirvána
Nirvána je stupeň nejvyššího probuzení, stav vědomí, ve kterém neexistují žádné negace. Lidem spjatým se západní kulturou vyhovují spíše jednodušší metody. Oblíbené jsou také meditace skupinové. Z meditace se vyvinula i jóga.
Převzato: Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com